Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krásně se stkvějící růžička (2010)

6. 8. 2010

Krásně se stkvějící růžička

 

aneb Letní expediční putování po stopách sv. Vojtěcha po polských městech, hradech, kostelech, jezerech a lesích

Exkurze studentů bohemistiky PedF UK ve dnech 24. 7. - 2. 8. 2010 

Koncepce exkurze: Jan Linka, Miloš Sládek

Text knížečky: Miloš Sládek, Jan Linka

Grafická úprava knížečky: Tomáš Havelka

 
 

1. den: Světem hrázděných kostelů k poustevně Pěti bratří mučedníků

 

Zielona Góra (něm. Grünberg, čes. Zelená Hora)

 

1999: 113 000 obyv.

 

Ve 13. stol. hrad a zemědělská osada, městská práva 1323, od 2. pol. 14. stol. sídlo knížectví, součást zemí Koruny české od r. 1331 do 1490 a od r. 1506 do 1742, od r. 1742 až do 1945 součást Pruska a později Německa. Dnes velké průmyslové město.

 

V centru dochované zbytky hradeb. Pozdně gotický kostel sv. Hedviky z 1. pol. 15. stol., přestavěn v 16. stol. a 1679, 1776 a 1832. Nejpozoruhodnější památkou města rozměrný hrázděný kostel, pův. evangelický, z let 1746-1748, věž a úprava fasád z let 1821-28, dnes katolický kostel P. Marie Čenstochovské. Zařízení zčásti novodobé, pův. kruchty. Secesní luterský kostel z let 1909-1911. Radnice z pol. 16. stol., mnohokrát přestavována, v dnešní podobě klasicistní z přelomu 18. a 19. stol. Některé z měšťanských domů v jádře ze 17.-18. stol.

 

Klempsk

 

1999: 560 obyv.

 

Ve vesnici kostel býv. evangelický kostel, hrázděný s dřevěnou věží, z přelomu 14. a 15. stol. (jedna z nejstarších hrázděných staveb ve střední Evropě), přestavěn r. 1581 a pak na přelomu 17. a 18. stol., dřevěná věž z r. 1657, dnes využíván katolíky (patrocinium Nejsv. Panny Marie). Vnitřní výmalba, empory a mobiliář pozdně renesanční z let 1581-1614, oltář pozdně gotický.

 

Babimost

 

1999: 4 000 obyv.

 

Původně raně středověká osada, městská práva od r. 1397, přes početné polské osídlení po Versaillském míru na území Německa. Pozdně barokní kostel z let 1733-40, úpravy po r. 1833, v interiéru pozně gotický polyptik z r. 1499. Klasicistní evangelický kostel, dnes sklad. Dva větrné mlýny z přelomu 18. a 19. stol.  

 

Chlastawa

 

1999: 150 obyv.

 

Ve vesnici dřevěný býv. evangelický kostel z r. 1637, sakristie z r. 1692, věž novodobá z r. 1907. V interiéru barokní mobiliář z 90. let 17. stol. Hraniční kostel pro pronásledované protestanty ze Slezska. Dnes využíván katolíky (patrocinium sv. Kazimíra). 

 

Międzyrzecz

 

1999: 18 500 obyv.

 

V 9. století osada, městská práva před r. 1259, ve 14.-16. stol. důležité obchodní a řemeslnické centrum, 1655 zničeno Švédy, v 19. stol. centrum obchodu s látkami. Gotický kostel sv. Jana Křtitele, z pol. 14. stol., přestavěn v 16. a v 17. stol. Klasicistní radnice z r. 1813. Synagoga (opravena jako obchodně-administrativní centrum) a evangelický kostel z 1. pol. 19. stol. Zbytky jezuitské koleje z 18. stol. Řecko-katolický kostel z 90. let 20. stol.

 

Zastávka ve městě pouze v případě dostatku času. 

 

Svatý Vojtěch

 

Malá ves nad říčkou Obrou, dnes předměstí Międzyrzecze. Kostel zmiňován v pramenech poprvé r. 1259, ale zřejmě podstatně starší. Dnešní stavba hrázděná, z r. 1768. Pravděpodobně na tomto místě stávala v l. 1001/02 poustevna, o které se kronikáři zmiňují jako o Mezeříčí. Pět bratří zabito v listopadu r. 1003 (benediktýni a misionáři Benedikt a Jan, novici Izák a Matouš, kuchař Kristin, náleží mezi české zemské patrony). Poblíž kostela archeologové odkryli základy monumentální kamenné budovy, snad zbytky baziliky vystavěné na místě mučednické smrti. 

 

Autobusem dojedeme přes Pszczew (pozdně renesanční kostel z let 1632-54) k Velkému jezeru, kde nocleh na lesním tábořišti. Kolem Pszczewa celkem 50 přírodních jezer. Jezerní oblastí vedla v letech 1919-1939 hranice mezi Polskem a Německem. 

 

2. den: Po stopách svatého Vojtěcha 

 

Sieraków

 

1999: 5 900 obyv.

 

Ve 13. stol. hrad při brodu, v městečku r. 1641 založil místní šlechtický rod Opalińských ve spolupráci s J. A. Komenským protestantské gymnázium. R. 1817 městečko vyhořelo. Dominantou kostel a klášter františkánů observantů, z let 1624-39, raně barokní. Farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie pozdně barokní s dvouvěžovým průčelím z doby kol. r. 1740, zařízení raně barokní. Náhrobky Opalińských ze 17. a 18. stol. Pozdně barokní dřevěný kostel, býv. evangelický, z let 1782-85. Hrad Opalińských z 2. pol. 14. stol., přestavěn v 16. a 17. stol. 

 

Szamotuły

 

1999: 18 500 obyv.

 

Městská práva městečko získalo před r. 1398, v 15.-16. stol. řemeslnické centrum (14 cechů), hlavně soukeníci, jedno z hlavních míst reformace ve Velkopolsku, v polovině 16. stol. tu působili čeští bratři i luteráni, r. 1551 zde založil L. Górka tiskárnu, ve které byla tištěna protestantská literatura, tiskař Daniel Oujezdský z Plzně tu vytiskl jedno z vydání bratrského kancionálu (všechny bratrské kancionály Rohovy a Blahoslavovy redakce se jmenují Písně chval božských, tento běžně označován dle místa vydání jako Šamotulský).

 

V centru města pozdně gotický kostel sv. Stanislava biskupa, dříve kapitulní, vystavěn r. 1423, přestavěn v l. 1513-42, pozdně gotické hvězdicové klenby, novogotická zvoniční brána. Barokní klášterní komplex františkánů-reformátů (kapucíni?). Kostel sv. Kříže rokokový, s kaplí sv. Antonína s výmalbou z poč. 18. stol. Hrad pozdně gotický z let 1513-18, přestavěn 1869, dnes muzeum. Bašta z r. 1518. Domy z 19. stol., pod hradem pozdně gotický dům z r. 1518. 

 

Ostrów Lednicki

 

Archeologická rezervace na výběžku do Lednického jezera, nejstarší osídlení v mezolitu, od 7. stol. raně slovanská osada, na přelomu 9. a 10. stol. hradiště s valy až 6 m vysokými. Dochovány základy kamenného palatia, rozměrné (39 × 14 m) s přiléhající kaplí s čtyřmi apsidami (zřejmě baptisterium), vše původně kryt střechou z olova. 70 metrů od palatia základy jednolodního kostela. Další základy kamenných či částečně dřevěných budov, zřejmě místo misijních biskupů za Měška I., snad i působiště sv. Vojtěcha, zničeno údajně při nájezdu českého knížete Břetislava. Centrálná budova zřejmě existovala jako kaple až do 12. stol. Na okraji areálu pohřebiště, užívané až do 15. stol. 

 

Gniezno (čes. Hnězdno, lat. Gnesna)

 

1999: 70 000 obyv.

 

Stopy osídlení už z paleolitu. Na konci 8. stol. hradiště, podle legendy spojené s bratrem Lechem. Sídlo Měška I. a Boleslava Chrabrého, první sídelní město Polska. R. 1000 založeno první arcibiskupství v Polsku. R. 1038 poškozeno při tažení knížete Břetislava, sídlo polských knížat pak přeneseno do Krakova, do pol. 13. stol. ale zůstalo politickým centrem Velkopolska.

 

Katedrální kostel Nanebevzetí P. Marie, v jádře předrománský a románský, trojlodní, bazilikální, s věncem kaplí kolem presbytáře a s dvouvěžovým průčelím., založen před r. 997 Měškem I., r. 999 tu uloženy ostatky sv. Vojtěcha, poškozen r. 1018 a r. 1038, přestavěn v polovině 11. a na konci 12. stol.. Kolem poloviny 14. stol. přestavěn goticky, v l. 1641-52 barokní úpravy a zhotovení nového mobiliáře, po požáru přestavěn barokně-klasicisticky v l. 1760-90, r. 1945 částečně vyhořel, po r. 1953 opravy a částečná regotizace. Dveře hlavního vchodu bronzové, kol. r. 1170, s výjevy ze života sv. Vojtěcha, několik desítek náhrobků a epitafů ze 14.-19. stol., kenotaf sv. Vojtěcha z let 1478-86, náhrobek primasa Z. Oleśnického renesanční od kameníka Víta Stvoše. Gotický triptich kolem r. 1400, gotické plastiky, barokní tumba-relikviář sv. Vojtěcha z r. 1662, zdevastovaný zloději v r. 1986 a poté zrekonstruovaný.

 

Kostel sv. Jiří na Lechově hoře - z 12. stol., zbarokizovaný r. 1782. Klášter františkánů s kostelem Nanebevzetí P. Marie a sv. Antonína, raně gotický areál založený roku 1270 Přemyslem Otakarem II., klášterní budovy v dnešní podobě z doby po r. 1613, přestavěny v l. 1755-72, kostel upraven v 18. stol. Klášterní areál řádu strážců Božího hrobu s gotickým kostelem sv. Jana Křtitele z pol. 14. stol., věž z přelomu 15. a 16. stol., v presbytáři gotické nástěnné malby z pol. 14. stol. Pozdně gotický farní kostel Nejsv. Trojice z 1. pol. 15. stol., přestavěný v 17.-18. stol. Kostel arch. Michaela z 1. pol. 18. stol., přestavěný po r. 1815, věž z r. 1900, kostel sv. Vavřince z 1. pol. 16. stol., přestavěn r. 1896, v interiéru nástěnné malby. Areál kapituly, barokní, z 1. pol. 18. stol. Na návrší zvaném Lechova hora areál hradiště z 8.-13. stol., s třemi pásy valů. Na prvním předhradí vystavěna na konci 10. stol. předrománská katedrála, zřejmě na základech dřívější pohanské svatyně, dnes dochováno základové zdivo. Město chráněno třemi raně středověkými hrádky, na území jednoho z nich stojí výše uvedený kostel arch. Michaela. 

 

Trzemeszno

 

1999: 7 800 obyv.

 

Dnes nevýznamné městečko, na konci 10. stol. jedno z hlavních center s benediktinským opatstvím svázaným s osobou sv. Vojtěcha (zřejmě opatství založil, sem bylo přeneseno nejprve jeho tělo vykoupené od Prusů r. 997). Opatství zničeno r. 1038, přestavěno v 1. pol. 12. stol. pro augustiniány kanovníky. Kostel Nanebevzetí P. Marie - bazilika s předrománskou kryptou (před r. 996), přestavěna na románskou baziliku v l. 130-45, další přestavba gotická. Značné úpravy pozdně barokní v l. 1782-92, kdy vznikla nad lodí centrální kupole. Vyhořel r. 1945 a rekonstruován. U špitálu sv. Lazara z let 1787-91 dva domy z konce 18. stol.. Býv. pivovar z 18. stol. 

 

Poblíž městečka jezero Popielewskie, nejhlubší ve Velkopolsku, značně znečištěné. My nejspíš přespíme u Ostrowického jezera, jehož kvalita vody by měla být výrazně lepší. 

 

3. den: Toruň a okolí 

 

Strzelno

 

1999: 6 100 obyv.

 

V 11. stol. osada, městská práva před r. 1356. Nejcennější památkou románská rotunda sv. Prokopa (mimo území Čech velmi vzácné patrocinium), vystavěna kolem r. 1160, rekonstruovaná r. 1925. Klášter premonstrátek s románským kostelem Nejv. Trojice, vystavěn po r. 1175, pozdně barokně přestavěn, r. 1953 mezi loděmi odkryty románské sloupy z 2. pol. 12. stol., s reliéfní výzdobou. Nad portálem tympanon, z 2. pol. 12. stol. Klášterní budovy z 15. stol., přestavěny barokně v 18. stol. 

 

Pakość

 

1999: 5 900 obyv.

 

První písemná zmínka o městečku k r. 1243., v 2. pol. 16. stol. jedno z center Českých bratří ve Velkopolsku, zničeno v pol. 17. stol. Švédy.

 

Areál kláštera františkánů, založeného r. 1631 s kostelem sv. Bonaventury, vystavěným na místě bývalého hradu. Kaple P. Marie z r. 1680, vystavěná ze základů hradní věže. Pozoruhodná kalvárie, založená r. 1643, s 25 zastaveními, postupně stavěna v průběhu 2. poloviny 17. a počátku 18. stol. Začíná u kostela sv. Bonaventury, podobně jako v Římově a na dalších místech začíná loučením Krista s P. Mariií.

 

Klasicistní zámeček z 1. pol. 19. stol., radnice z r. 1907. 

 

Toruň (něm. Thorn)

 

1999: 203 000 obyv.

 

Na břehu Visly památkově mimořádně cenné Staré a Nové Město a ruiny křižáckého hradu (od r. 1999 památka zapsaná na seznamu UNESCO). V 10.- 11. stol. obchodní a výrobní centrum (středověká obchodní stezka z Uher a Rusi do Flander, obchod s mědí, vínem, medem, rybami), od 1. pol. 13. stol. součást majetku křižáků (s celým Chelmskem), kteří r. 1233 založili pozdější Staré Město, po polovině 13. stol. založeno i Nové Město, mezi oběma čtvrtěmi křižácký hrad. R. 1440 byla města spoluorganizátory protikřižáckého povstání, které se po r. 1454 proměnilo ve třináctiletou válku, na základě mírové smlouvy r. 1466 Toruň součástí Polska. Město nadále bohatlo z obchodu, i když silná konkurence Gdaňska. Místo narození Mikuláše Koperníka (1473-1543). V 16. stol. centrum luterství, 1568 založeno luterské gymnázium mimořádné úrovně, r. 1595 pokus o založení univerzity, r. 1605 založena jezuitská kolej. Úpadek po 30 leté válce, po švédském obsazení města v letech 1655-58 a po obléhání města Švédy r. 1703. R. 1724 krvavé střety mezi katolíky a protestanty, při kterých zdemolována jezuitská kolej. Král August II. protestanty tvrdě potrestal, popraven purkmistr a devět hlavních organizátorů z řad protestantů, protestantský kostel předán františkánům observantům, vyvolalo protesty na evropských protestantských panovnických dvorech i na carském dvoře, v r. 1767 ve městě uzavřena tzv. toruňská konfederace pod patronací carevny Kateřiny II., která hájila zájmy svobody vyznání polských protestantů. V letech 1793-1920 v pruském a později německém záboru, částečná germanizace města.

 

Pozoruhodně zachované město s řadou středověkých a barokních památek. Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty z 2. pol. 13. stol., přestavěn ve 14. -15. stol., plastiky zčásti gotické, krucifix z počátku 14. stol., Plastika Mojžíše po r. 1400, zvon Tuba Dei z r. 1500. Kostel sv. Jakuba (dříve u kláštera cisterciaček) z let 1309-1350, s vnitřní gotickou výmalbou a mobiliářem ze 14.-18. stol. (Madona kol. r. 1380, ukřižování kol. r. 1400). Kostel Nanebevzetí P. Marie (dříve františkánský) z let 1276-1370, přestavěn r. 1798, gotické fresky z konce 14. stol., bohatý a mimořádně cenný mobiliář z 1. pol. 15. stol., pozdně gotický krucifix z 16. stol., klášterní budovy dochovány jen zlomkově. Pod hradem dochován raně barokní kostel sv. Petra a Pavla (dříve františkánů ref.) z r. 1644. Kostel při jezuitské koleji přestavěn v letech 1753-56 jako evangelický. Na staroměstském náměstí gotická radnice z r. 1393, s věží z let 1385 a 1430, patro a nárožní věžičky z počátku 17. stol., interiéry přestavěn ybarokně v letech 1722-37. Pozdně barokní paláce a měšťanské doby v centru. Na novoměstském náměstí barokní hospoda z doby kol. r. 1700 a pozdně gotická lékárna U Lva z 15. stol., další cenné v jádře gotické měšťanské domy zejména v ulicích Św. Ducha, Franciszkańska, Lazienna, Mostowa, Piekary, Podmurna, Rabiańska, Szczytna, Szeroka, Źeglarska. Koperníkův dům z doby kol. r. 1480. Cihlové špýchary gotické i raně barokní. Křižácký hrad - vystavěn kol. r. 1255, zbořen r. 1454, dochované zbytky zdiva a věž z 2. pol. 13. stol. Fragmenty městského opevnění z 2. pol. 13. stol. - 14. stol., přestavěno v letech 1420-9. Dochováno několik bašt a tři brány ze 14.-15. stol. Místní specialitou je výroba perníků, údajně již od středověku. 

 

Papowo Biskupie

 

1999: 700 obyv.

 

Vesnice nad Papovským jezerem, v letech 1284-1410 sídlo křižáckých komturů, kteří zde na konci 13. stol. vystavěli hrad, pův. pravidelná čtyřkřídlá dispozice, dnes z větší části v ruinách. Gotický kostel sv. Mikuláše z doby před r. 1300, v r. 1882 regotizován, věž z r. 1906. 

 

Kámen sv. Vojtěcha

 

Na samotě nedaleko vesničky Oslowo velký osamocený balvan (obvod 25 m, přezdíván též Ďáblův kámen), na kterém podle legend křtil sv. Vojtěch pohany. Snad pův. kultické pohanské místo. Podobných svatovojtěšských kamenů je v této části Polska několik. Dle složení kámen pochází ze Skandinávie, dopraven ledovcem (Poláci mají pro tyto kameny označení narzut, u nás jen několik takových kamenů ve Vidnavě a okolí). Nocleh nedaleko od kamene v lese poblíž nádraží na zrušené trati u říčky Wdy. 

 

4. den - Kašubové, kamenné kruhy a Tucholské lesy 

 

Gródek

 

1999: 1 200 obyv.

 

Pěšky podél Wdy dorazíme do Gródku, kde dochován dřevěný zámeček z konce 18. stol., typický pro Polsko i pro Pomoří, vzhledem k užitému materiálu vzácně dochovaná stavba v této části Polska.

 

Polední přejezd autobusem do 

 

Wdzydze

 

1999: 260 obyv.

 

U nevelké vsi na břehu rozsáhlé jezerní soustavy Kašubský skanzen. Kašubové jsou slovanské etnikum žijící v Pomoří, v pramenech zmiňováni od 13. stol., pův. žili zejména v Západním Pomoří, dnes zbytky etnické skupiny v okolí města Wejherowo. V 19. stol. národní obrození, obnoveny kašubské tradice, r. 1906 založen kašubský skanzen (zakladatel kašubský vlastenec a zájemce o etnografii Izidor Gulgowski s manželkou), který se stal střediskem propagace kašubského lidového umění i sebeuvědomění Kašubů. V dnešní podobě skanzen výrazně rozšířen. Dnes 22 ha, 45 objektů, chalupy, zámečky, škola, větrné mlýny, kovárna, pila, kostel, hospodářské stavby a dílny. nejstarší stavby z 2. pol. 18. stol. (zámeček, jedna ze stodol). Kostel sv. Barbory přenesený ze vsi Swornegacie, vystavěn kol. r. 1700, dřevěný, hlavní oltář z 3. čtvrtiny 17. stol., boční oltáře z 18. - poč. 19. stol. Výmalba stropu z 19. stol. Větrné mlýny ze 70. let 19. stol., holandského typu. Škola z 50. let 19. stol. (nabízejí v ní mj. lekce kašubštiny, ale nikoliv v češtině).

 

Odpoledne přejedeme do vesničky Borsk, nocleh u vsi Bak nebo Odry. 

 

Odry

 

1999: 400 obyv.

 

Vesnička v Tucholských lesích, nedaleko ní kamenné kruhy, archeologická lokalita, pohřebiště využívané zejména v 1.-3. stol. památka na stěhování Gótů ze Skandinávie k Černému moři v 1. stol. n. l. Dochováno deset kamenných kruhů a fragmenty dalších, o průměru až 33 metrů. některé kameny zdvojené, tzv. vizíry, astronomická observatoř pro pozorování východů Slunce, zejména při letním a zimním slunovratu. Mohyly o průměru 8-12 metrů, s jedním až třemi hroby. Dochovány i ploché hroby. 

 

5. den - Cisterciáci a křižáci 

 

Pelplin

 

1999: 8 500 obyv.

 

Městečko se seminářem na břehu řeky Wierzyca (levostranný přítok Visly), od 20. let 19. stol. sídlo chelmských biskupů.

 

Bývalý klášter cisteciáků založen r. 1274. Klášterní (dnes katedrální) kostel, cihlový, vystavěn kolem r. 1280 a 1320, přestavěn v 15. stol., regotizovaný v l. 1894-99, s bohatým mobiliářem (varhany z let 1674-80, gotické sloupy z let 1450-63, bohatě zdobené, hlavní oltář manýristický z let 1623-24 s obrazy Hermana Hahna - Korunovace P. Marie, Vize sv. Bernarda). Budovy kláštera z let 1272-76, horní patro z let 1859-68, s gotickou kaplí z konce 13. stol. Gotický kostel Božího těla z doby kol. r. 1417. Klasicistní palác biskupa z r. 1837. Bohaté diecézní muzeum se sbírkami gotického umění (mj. z Toruně) a s cennou historickou knihovnou (staré tisky, prvotisky). 

 

Malbork (něm. Marienburg)

 

1999: 39 000 obyv.

 

Město nad Vislou s jedním z nejlépe dochovaných křižáckých hradů v Evropě. Stavba zahájena r. 1274 v místě nazvaném Marienburg (souč. název od 16. stol.), osada pod hradem získala městská práva r. 1286. Hrad přestavěn a značně rozšířen ve 14. stol., vznikla tak jedna z největších středověkých pevností. Nejstarší tzv. Vysoký hrad, na čtvercovém půdorysu, s arkádami, refektářem, kapitulní síní a kaplí P. Marie s portálem zvaným Zlatá brána, později s obrannou věží, pod ním bývalé předhradí, přestavěné ve 14. stol. na tzv. Střední hrad s velkým refektářem z let 1320-2. pol. 14. stol. a s palácem velmistra (1330-1340), další bývalé předhradí přestavěno ve 14. stol. na tzv. Nízký hrad, se zbrojnicí zvanou Karvan, kaplí sv. Vavřince (před r. 1358, přestavěna 1903-08), obklopený hradbami, branami a baštami ze 14. a 15. stol. Za třináctileté války koupil hrad od křižáků polský král Kazimír, jako jedno z královských sídel sloužil až do r. 1772. Hrad byl zdevastován v l. 1773-1804, částečně zrekonstruován v letech 1882-1921, po poškozeních v r. 1945 údajně opravován, ale zdivo údajně též odváženo na obnovu zničené Varšavy. V části budov muzeum. Ve městě gotická radnice z let 1365-80, přestavěna na konci 15. stol., gotický mlýn z 15. stol., pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1468-1523. Kostel sv. Jiří barokní, pův. evangelický.

 

Přejezd na Vislanskou kosu (nejvyšší duna v Evropě, přes 40 m vysoká), někde nocleh, snad ne v přeplněném kempu. 

 

6. den - Gdaňský městský stát 

 

Oliwa

 

Předměstí Gdaňska, zde cisterciácké opatství, založené r. 1186 založené pomořanským knížetem Samborem I., ve 13. stol. klášter zničen Prusy, v 15. stol. křižáky, r. 1577 obyvateli Gdaňska, r. 1627 se u Oliwy odehrála námořní bitva, ve které zvítězilo polské loďstvo nad Švédy, r. 1660 zde uzavřen mír mezi Švédském a Polskem, od r. 1772 součást Pruska, klášter zrušen r. 1831, od r. 1925 rezidence gdaňských biskupů. Klášterní kostel v jádře z 2. pol. 12. stol., výrazně přestavěn goticky v 2. pol. 13. stol. a v pol. 14. stol., fasáda výrazně upravena rokokově r. 1771.. V presbytáři nástěnné malby pozdně gotické, z let 1583-6. Raně barokní mobiliář (stejně jako v Peplině od H. Hahna). Varhany ze 60. let 18. stol. Klášterní budovy ze 13.-14. stol. přestavěny v 17. stol., dnes slouží jako bohoslovecký seminář. Býv. opatský špýchar z r. 1723, starý pozdně gotický palác opata z 15. stol., nový opatský palác  zr. 1637, přestavěn v l. 1754-56., dnes muzeum Gotický kostel sv. Jakuba z poč. 14. stol., přestavěn v 17. stol. věž z poč. 18. stol.. Mlýny z 16.-18. stol., později přestavěné. Domy z 18.-19. stol. 

 

Gdaňsk (něm. Danzig)

 

1999: 461 000 obyv.

 

Jeden z největších polských přístavů a historické město poblíž ústí bývalého ramena Visly (tzv. Mrtvá Visla). Dva obchodní přístavy, překladiště ropy, uhlí, železné rudy, významná spojnice pro obchod střední Evropy se Švédskem a zejména s Finskem. Osídlené místo při ústí Visly vzpomínáno již r. 997 v Životě sv. Vojtěcha. Po smrti Boleslava I. Chrabrého centrum nezávislého knížectví, ve 13. stol. součást pomořanského knížectví. Ve 40. letech 13. stol. založeno opevněné město, městská práva získalo v l. 1261-63. R. 1308 město dobyli křižáci a zničili ho. V pol. 14. stol. ale již jeden z nejvýznamnějších evropských přístavů, aktivní účast na protikřižáckém povstání polských měst v pol. 15. stol. V 15.-17. stol. největší a nejbohatší polské město (kol. r. 1650 70 000 obyv.). Od 16. stol. jedno z hlavních center reformace. Po rozpadu Polska postupný úpadek města až do pol. 19. stol., kdy se vzhledem k poloze na křižovatce železničních a lodních tras stává znovu jedním z hlavních obchodních center ve střední Evropě. Na základě smlouvy z Versailles vznikl r. 1919 samostatný městský stát Gdaňsk, s převahou německého obyv. (též hodně Židů, Poláků jen asi 12 procent), po r. 1939 součást Německa. V r. 1945 při dobývání sovět. armádou zničeno asi 80 procent Starého Města. Od r. 1980 hlavní centrum stávek a nezávislých odborů (Solidarita).

 

Historická část města se skládá z tzv. Hlavního Města na soutoku tzv. Mrtvé Visly a řeky Motlawy , ze Starého Města, které je položeno od něj severně, a z Dolního Města situovaného na východ od Hlavního Města (mezi řeku Moltawu a Moltawský kanál. Vzdálenost historických městských částí od moře je cca 4-5 km, menší lodě do města připlouvaly po Visle.

 

Hlavní Město - jeden z nejpozoruhodnějších městských celků v Polsku, po r. 1945 z větší část obnoveno. Řada gotických kostelů. Kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1343-1502, největší polský halový chrám a největší cihlový chrám v Evropě, v interiéru zčásti dochován pozdně gotický mobiliář (pozd. gotický triptich), manýristické náhrobky. Kostel sv. Jana z přelomu 14. a 15. stol., přestavěn po pol. 15. stol., dnes využíván jako koncertní síň, kostel sv. Mikuláše při klášteře dominikánů, halový z let 1348-1487, s dochovaným raně barokním mobiliářem. Špitální kostel sv. Ducha z přelomu 14. a 15. stol., se špitálem z r. 1647. Barokní Královská kaple vystavěna v letech 1678-81 (arch. Tylman z Gameren), centrální, sklenutá kopulí. Městské hradby z doby po r. 1342, rozšířeny a přestavěny v 15. stol., s řadou dochovaných bašt, některé v ruinách. Sedm dochovaných městských bran, většina z nich výrazně přestavěna koncem 15. nebo v 16. stol., ve většině z nich historická nebo archeologická muzea. Artusův palác z let 1476-81 s manýristickou fasádou z let 1616-7, uvnitř jedenáctimetrová pec z 16. stol. (největší dochovaná raně novověká pec v Evropě). Dvůr bratrstva sv. Jiří z konce 15. stol. Cenný soubor měšťanských domů z 15.-19. stol., zrekonstruované po takřka kompletním zničení v r. 1945. Pozoruhodné zejména křižovatky Dlouhé ulice a Dlouhého trhu a Mariánské a Chlebnické ulice (tzv. Andělský dům z let 1569-70). Neptunova fontána z let 1757-61, barokní. Na břehu Moltawy Žuraw, největší dochovaný historický přístavní jeřáb ve střední Evropě.

 

Staré Město - řada dochovaných gotických kostelů, nejvýznamnější kostel sv. Kateřiny, halový, z 2. pol. 14. stol., přestavěn v 2. pol. 15. stol. a na poč. 16. stol. Kostel sv. Brigity, původně bazilika z přelomu 14. a 15. stol., přestavěn na halový r. 1514. Špitální kostel sv. Alžběty z doby kol. r. 1400. Pozdně gotické kostely sv. Bartoloměje a sv. Jakuba z 15. stol., u kostela sv. Bartoloměje věž z konce 16. stol. Dochován Velký mlýn z 2. pol. 14. stol., dnes luxusní obchodní dům. Staroměstská radnice z r. 1586. Raně barokní dům pelplinských opatů z r. 1612. Barokní špýchar U Jelena, hrázděný, z r. 1771.

 

Jižně od Hlavního města Staré Předměstí s farním kostelem sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn v 16. stol., a kostel Nejsv. Trojice, bývalý františkánský, z roku 1420, přestavěn na poč. 16. stol., v klášterních budovách dnes sídlo pobočky polského Muzea narodowego.

 

Dolní Město - zřejmě na břehu moře, s řadou špýcharů, v jádře gotických, přestavěných vrcholně barokně či raně barokně. Kostel sv. Barbory z doby kol. r. 1500, věž z r. 1619, loď přestavěna r. 1728. Systém obranných bašt, vznikl mezi léty 1600 a 1630.

 

Podhoří - pod bývalým hradištěm připomínaným v legendě o sv. Vojtěchovi  byla část města zničená za křižáků, dnes špitál s kostelem Božího těla, z 15. stol., přestavěn raně barokně. 

 

Kiezmark (něm. Kasemark)

 

1999: 370 obyv.

 

Vesnice na břehu Visly, ukázka vsi z okolí Gdaňska. Kostel P. Marie Čenstochovské, bývalý evangelický, částečně zděný, částečně hrázděný, vystavěn v 17. stol., přestavěn v letech 1727 a 1930.

 

Nocleh opět na Vislanské kose. 

 

7. den - Města Východního Pruska 

 

Elbląg (něm. Elbing)

 

1999: 127 000 obyv.

 

Osada starého založení, poblíž Vislanského zálivu, na strategickém místě, připomínána již v 8. stol. R. 1237 zde křižáci zbudovali hrad, městská práva získána r. 1246, důležité obchodní místo. R. 1454 při protikřižáckém povstání obyvatelé dobyli a zbořili hrad. Největší rozkvět v 16.-17. stol., rivalita s Gdaňskem. R. 1535 založeno gymnázium (první na území dnešního Polska). V důsledku zanesení Vislanského zálivu bahnem od 2. pol. 17. stol. (problém trvá dodnes) a kvůli uzavření zálivu z ruské strany ztratilo město postavení významného námořního přístavu. V konci 2. světové války město z 60 procent zničeno.

 

Staré Město - gotický kostel sv. Mikuláše z let 1240-60, přestavěn v 1. pol. 14. stol., poškozen v r. 1945 a poté opraven. Pozoruhodný mobiliář: bronzová křtitelnice (1387), pozdně gotické oltáře z let 1510-20, renesanční kazatelna (1588). Ruiny kláštera dominikánů s mariánským gotickým kostelem, z pol. 13. stol., přestavěn 1504-16. Kostel Božího těla z r. 1405, opraven po r. 1945, dnes knihovna. Kostel sv. Jiří z 1. pol. 14. stol. s malovaným stropem ze 17. stol.. Kostel sv. Doroty, hrázděný, z r. 1706. Zbytky opevnění (Trhová brána z r. 1319). Pozdně gotické a klasicistní měšťanské domy. 

 

Paslęk (něm. Preußisch Holland)

 

1999: 12 200 obyv.

 

Město pod křižáckým hradem, zničeno ve válkách na přelomu 18. a 19. stol. V r. 1945 poškozeno z osmdesáti procent. Kostel sv. Bartoloměje z r. 1282, mnohokrát přestavovaný, interiér z r. 1860-12874. Pozdně gotický dřevěný kostel, evangelický, špitální, vystavěný před r. 1592. Křižácký hrad vystavěn mezi léty 1320-1339, přestavěn po r. 1543, v jednom z křídel hradu barokní kostel z r. 1697. Dochovány městské hradby z přelomu 13. a 14. stol. s baštami a branami. Gotická radnice z přelomu 14. a 15. stol., výrazně obnovena v r. 1960. Mnohé domy z konce 18. stol. 

 

Lidzibark Warmiński (něm. Heilsberg, původně Lecbark)

 

1999: 17 200 obyv.

 

Historicky centrum jižní části Východních Prus a hlavní město Warmie, do r. 1945 takřka ryze německy mluvící město, sídlo varmijských biskupů. Městská práva z r. 1308, již r. 1390 městský vodovod, r. 1454 měšťané dobyli křižácký hrad. Po r. 1466 hospodářský rozkvět (soukenictví, obchod), v l. 1703-1720 město zničeno švédskými vojsky. V 19. stol. označováno jako nejzanedbanější město Východních Prus. V l. 1503-10 tu pobýval Mikuláš Koperník, od r. 1766 bYl varmijským biskupem slavný polský básník Ignác Krasicki. V r. 1945 zničeno z 50 procent. Gotický hrad varmijských biskupů, vystavěný v l. 1350-1401, na čtvercovém půdorysu, refektář s gotickými nástěnnými malbami kol. r. 1380, pozdně gotické předhradí z doby po r. 1589, v pozdním baroku přestavěno na palác biskupa Grabowského (1741-66). Fragmenty městských hradeb s baštami. z let 1466-78. Dvoubaštová Vysoká brána z r. 1532. Gotický kostel sv. Petra a Pavla, halový, z 2. pol. 14. a začátku 15. stol., přestavěný baerokně r. 1718 a v 2. pol. 19. stol. Barokní oranžérie z let 171-24, přestavěna klasicisticky r. 1770 pro biskupa Krasického. Býv. evangelický kostel, dnes pravoslavný, z let 1821-23, hrázděný, bazilikální. Četné domy z 18. a 19. stol. 

 

Stoczek Klasztorny (něm. Springborn)

 

Klášter v malé vsi v otevřené krajině.

 

Bývalý klášter františkánů observantů, dnes mariánů. Raně barokní kostel P. Marie z let 1639-41, presbytář a věž z let 1708-17, ambit se čtyřmi nárořními kaplemi z r. 1718-17. Budovy kláštera z r. 1666, přestavěny r. 1716 a dále na přelomu 19. a 20. stol. Od října 1953 do listopadu 1954 zde byl vězněn polský primas kardinál Stefan Wyszyński. 

 

Reszel (něm. Rößel)

 

1999: 5 400 obyv.

 

Původně strážní místo, založené r. 1241 křižáky, městská práva 1337. R. 1350 vystavěn hrad, v 17. - 18. stol. centrum obchodu, v l. 1632-1780 jezuitská kolej. Gotický kostel sv. Petra a Pavla z 2. pol. 14. stol., přestavěn pozdně goticky v l. 1474-1503, věž z r. 1837, mobiliář klasicistní. Barokní areál jezuitské koleje. Farní kostel sv. Kříže z r. 1799. Hrad varmijských biskupů z let 1350-1450, přestavěn pozdně goticky r. 1594, upraven a částečně rozebrán ve 20. letech 19. stol. Klasicistní radnice z let 1815-16. Dva mosty ze 14 a 15. stol. Dva špejchary z 18. stol. Město s nedalekým poutním místem zapsáno na seznamu UNESCO.

 

Nocleh v poutnickém domě v nedaleké Svaté Lipce. 

 

8. den-Poutní místo a cesta lodí 

 

Svatá Lipka (něm. Heiligelinde)

 

1999: 190 obyv.

 

Poutní ruch pravděpodobně již od 1. pol. 15. stol., poutníci putovali za zázračnou sochou P. Marie, kol. r. 1480 vystavěna první kaple, kterou r. 1524 zbořili protestanti, r. 1618 postavena nová kaple. Na konci 17. stol. zde vystavěna barokní jezuitská rezidence (jezuité zde již od r. 1632). Poutní kostel Navštívení P. Marie z let 1687-93 (arch J. Ertly z Vilniusu), trojlodní, fasáda upravena r. 1725. Bohatý mobiliář ze 17. a 18. stol., pozoruhodné barokní varhany z r. 1721 (během hry se pohybují sošky P. Marie, anděla Gabriela a putti se zvonečky, anděl na prostřední věži hraje na mandolinu a cherubíni se točí, světový unikát). Ambity se čtyřmi kaplemi v nárožích z let 1694-1708. Budovy rezidence z let 1695-98. Na poutní cestě z Reszelu 15 kaplí Růžencové cesty z r. 1734. 

 

Přejezd autobusem do Sorkwit k chatě vodních turistů, odtud na lodích přes jezera a kanály cca 18 km, v cíli nocleh u další chaty vodních turistů. Mazurská jezera tvoří asi 4 000 jezer různých velikostí, největší z nich, Šniardvy, měří takřka 114 km čtverečních. Při cestě lodí se zásadně držte při břehu, uprostřed jezer může dojít k náhlému vzedmutí hladiny i při mírném větru. Pozoruhodné jsou místní kanály, které spojují jednotlivá jezera (první myšlenky o propojení jezer údajně již z konce 14. stol., realizace zejména na konci 18. a v 19. stol., ve 20. stol. byl projektován i kanál, který měl jezera propojit s mořem, naštěstí nerealizován). 

 

9. den - Staroobřadci, lidová architektura a návrat 

 

Ukta

 

1999: 620 obyv.

 

Vesnice založena v 19. stol. při kolonizaci oblasti pravoslavnou sektou filipínů. Ruský folklór zřetelný i v lidové architektuře. Farní kostel, býv. evangelický/?/ z 2. pol. 19. stol. 

 

Wojnowo

 

1999: 290 obyv.

 

Stejně jako sousední Ukta vesnice založena pravoslavnou sektou filipínů (jedna větev staroobřadců, hlásí se k poustevníku Filipovi, který žil na přelomu 17. a 18. stol.)., přišli sem v letech 1828-32 z okolí Archangelska. Lidová architektura ruského typu. Ženský klášter staroobřadců, z 2. pol. 19. stol. Dřevěná cerkev z let 1922-27. Modlitebna staroobřadců z let 1923-27. 

 

Klon

 

1999: 470 obyv.

 

Jedna z nejlépe dochovaných mazurských vesnic, s dřevěnou zástavbou z 19. stol. 

 

Pułtusk

 

1999: 18 500 obyv.

 

Původně hradiště, městská práva r. 1338, v 15. - 17. stol. jedno z hlavních center Mazovska. Od 2. pol. 16. stol. jezuitská kolej (působili tu mj. i v Čechách známí P. Skarga a J. Wujek). Město značně poškozeno v 17. a na počátku 18. stol. švédskými vojsky, značné škody i v r. 1945. Areál bývalého hradu plockých biskupů, vystavěn v pol. 15. stol., přestavěn v letech 1521-24 a 1817-24, dnes Dom Polonii. Kaple sv. Maří Magdalény z r. 1538, přestavěna 1623 a 1737-39.. Arkádový most z doby před r. 1618. Na území bývalého hradiště kostel Zvěstování P. Marii a sv. Matouše, z doby před r. 1443, přestavěn v 16. stol. podle projektu benátského architekta, s renesanční kaplí biskupa A. Nosowského z let 153-54, uvnitř nástěnné malby z pol. 16. stol. Zvonice z r. 1507. Kostel Nanebevzetí P. Marie (dnes archiv), z přelomu 15. a 16. stol.. Zbytky městského opevnění. Obranná bašta při býv. kostele jezuitů. Radniční věž z 1. pol. 15. stol. Areál kostela sv. Kříže, pův. hřbitovní, z let 1531-39, přestavěn v 1. pol. 19. stol.. Kostel sv. Josefa z r. 1640, přestavěn v 19. stol. Areál bývalé jezuitské koleje s kostelem sv. Petra a Pavla z let 1688-1718, přestavěn po r. 1875. Město je po staletí proslulé hrnčířskou výrobou.

 

Možnost doutracení zlotých.

 

Varšavou zřejmě pouze projedeme. 

 

Inowłódz

 

1999: 760 obyv.

 

Osídlení již v 5. stol., trhová osada nejpozději v 11. stol., městská práva kol. r. 1350.  Od pol. 17. stol. úpadek, v r. 1870 ztráta městských práv.

 

Románský kostel sv. Jiljí, založený knížetem Władysławem Hermanem jako hrobní kaple kolem r. 1086. Dochována i původní kamenná empora. Kostel restaurován v letech 1936-38. Ruiny hradu z dob Kazimíra III. Velikého (kol. pol. 14. stol.). Bývalá synagoga z počátku 19. stol. Farní kostel sv. Michaela Archanděla z r. 1520, přestavěn novogoticky v 2. pol 19. stol. 

 

Za soumraku odjezd do Prahy, příjezd snad během pondělka 2. 8.