Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fantasy Echo: Historie a konstrukce identity

30. 1. 2012

Petra Holá - konspekt

Joan W. Scott: Fantasy Echo: History and the Construction of Identity

Text historičky a teoretičky Scott se zabývá mechanismy vytváření kolektivní identity a úlohou historie v tomto procesu. V souvislosti s tím používá Scott pojem fantasy echo, což může znamenat opakování nějaké představy, ale také představování si opakování – a pozor, echo je jen nedokonalý návrat zvuku. Feminismus podle Scott zajišťuje pocit společné identity žen právě předkládáním fantazijních scénářů, které umožňují překonat rozdíly mezi ženami včetně jejich odlišné historie – Scott uvádí dva konkrétní fantazijní scénáře používané feministickým hnutím.

Fantazie je prostředkem spojujícím historickou identitu s tou současnou, echo je pak způsobem, jak chápat fungování historie při budování identity. Identita jako kontinuální, koherentní a historický jev je fantazie, která ruší nesrovnalosti a rozdíly oddělující subjekty v čase. Identifikace (která produkuje identitu) působí jako fantazijní echo.

Kategorie identity není samozřejmostí a proměňuje se časem, například  ženská nebo feministická identita jako nástroj rétorické politické strategie byla definována a užívána odlišně různými feministkami v různých dobách. S tím přicházejí složité otázky, například, jak fungují mechanismy kolektivní a retrospektivní identifikace? Pro historiky a historičky přichází i otázka rozlišení mezi originálním zvukem a jeho rezonancí a rolí času. Můžeme někdy rozeznat původní zvuk? Nebo můžeme přemýšlet o identitě jen jako o sérii opakovaných transformací?

Bylo vytvořeno mnoho fantazií s cílem potvrzovat feministické identity, avšak Scott považuje za převládající a určující dvě z nich - přinejmenším v západním feministickém hnutí od konce osmnáctého století. První je fantazií řečnící ženy, ženy vystupující v mužském veřejném prostoru a přestupující společenské a genderové hranice. Druhá z fantazií je fantazií matky nebo mateřství a je zdánlivě v rozporu s první (definuje reprodukci jako primární roli žen), je to utopická fantazie stejnosti, překonání rozdílů mezi ženami a harmonie produkované mateřskou láskou. Tyto fantazijní scénáře nejsou neměnné a použití jednoho nebrání použití druhého.

V historii feminismu je ikonickou postavou žena stojící na pódiu a přednášející projev a feminismus získal historii i tím, že po sobě jdoucí generace aktivistek či historiček byly schopné vepsat se do těchto podobně strukturovaných scénářů. Žena jako matka je protikladem veřejně vystupující ženy, ale přes zdánlivý souhlas s normativními rolemi pohlaví, mateřství někdy sloužilo k upevnění feministické identifikace. Tak například některé feministky tvrdily, že matky si zaslouží práva, protože zaručují budoucnost národa nebo lidského druhu. V těchto strategiích pobídka pro kolektivní mobilizaci často stála na fyzické stejnosti ženských reprodukčních orgánů. Zde mnohé feministky spatřují nebezpečí esencialismu, ale matku, pokud se stane základem pro feministickou mobilizaci, je lépe chápat jako echo fantasy, jako klíč k scénáři, ve kterém se ženy stávají obrovským, nediferencovaným kolektivem s obrovskou sílou mateřské lásky. Taková pozitivní fantazie matky obnovuje společenskou roli matek, podobné scénaře využívají k posílení feministické solidarity například Irigaray nebo Kristeva.

Uvažování o takových fantaziích prohlubuje naše porozumění tomu, jak hnutí jako feminismus funguje a zároveň se vyhýbá tomu přisuzovat jim esencialismus. Matky například jistě mají skutečné obavy o životy svých dětí, ale to neznamená, že mají vrozený odpor ke konfliktům a válkám. Pojetí mateřství se měnilo podle třídy, kultury a historické epochy, fantazie mateřství jen poskytla feministkám možnost společné identifikace a sdílené ženské identity přes jejich rozdíly a v tom byla účinná.

Scott se domnívá, že fantasy echo má mnohem širší použitelnost, a to nejen v otázce kolektivních identit. Fantasy echo není štítek vysvětlující identitu. Jde spíše o označení souboru psychických operací, kdy některé kategorie identity jsou vytvářeny s cílem zmenšovat historické rozdíly a vytvořit zřejmé souvislosti. Fantasy echo je nástrojem pro analytiky politických a sociálních hnutí, neboť čte historické materiály v jejich specifičnosti. Nesnaží se poznat podstatu identity nebo transformace, kterými prošla, předpokládá pouze, že pokud existují doklady o tom, co se zdá být trvalou a neměnnou identitou, pak je zde historie, kterou je třeba prozkoumat.

Při jakémkoliv použití textu uveďte prosím zdroj.