Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osvobozuje socialismus ženy?

10. 7. 2010

Konspekt - Petra Holá

Hilda Scott: OSVOBOZUJE SOCIALISMUS ŽENY?

Kapitoly 4 a 5 o prvních socialistických letech Československa a o vystřízlivění

 

Komunistickému či socialistickému režimu v Československu předcházelo období, kdy zde socialistické myšlenky nacházely odezvu u mnoha intelektuálů i u veřejnosti obecně, už za první republiky zde byla silná komunistická strana. První socialistické roky přitom přes všechny rozpory a tvrdé udržování vlády jedné strany vyznačovaly i spontánním nadšením mnohých a určitými kladnými změnami, což se týkalo například i situace žen.

Oficiální rétorika hlásala, že jen socialismus může přinést ženám plnou emancipaci – tato emancipace pak měla spočívat především v placeném zaměstnání, což ovšem korespondovalo s nutností získat více pracovní síly. Velká část žen byla zaměstnána už v roce 1948 (38%), pracovaly však zejména v zemědělství. První pětiletý plán ale žádal především posílení průmyslu, takže v dalších letech se nejen ještě zvýšil podíl žen mezi pracujícími, ale především se mnohé přesunuly do průmyslu, část z nich dokonce do pozic, které byly do té doby vyhrazeny pouze mužům.

Růst ženské zaměstnanosti byl ve 40.-60. letech světovým fenoménem (vliv válečných let, vyššího vzdělání žen…), avšak v komunistických zemích byl markantnější než na Západě, vysoký zde byl například i počet pracujících matek s malými dětmi, do roku 1969 pak bylo zaměstnáno už 80% žen v produktivním věku, což si žádalo i jisté společenské změny. Tehdejší oslava kolektivu vedla například spolu s potřebou k nárůstu zařízení pro předškolní děti, jeslí a školek, byla zde také snaha zřizovat služby a provozy typu společných prádelen, které měly usnadnit pracujícím ženám život.

Je nutné říci, že na rozdíl od situace žen v Americe či v západoevropských zemích bylo tato doba v Československu i v dalších komunistických zemích (z nichž ovšem každá se vyznačovala kromě podobností i specifickým vývojem) charakterizována některými pozitivními změnami například v zákonech či v sociálním zabezpečení. Rodinné právo tak například stanovilo rovnost obou manželů v právech a povinnostech, poměrně velkorysé bylo důchodové zabezpečení (a ženy odcházely do důchodu dříve než muži), přídavky na děti (které ovšem měly zejména postupem času hlavně podporovat porodnost). Proklamována byla vysoká úroveň péče o těhotné ženy a matky s dětmi (která byla bezplatná), zvyšoval se podíl žen na středních i vysokých ženách, ve druhé polovině 50. let došlo k povolení interrupcí (které mělo ovšem mimojiné řešit rozšířené nelegální potraty). I přes námitky ze strany například katolické církve byly změny ve společnosti značné a byly zavedeny bez větších námitek ze strany obyvatel.

Nicméně už v 50. letech bylo jasné, že ne vše je tak růžové jako v oficiálních a teoretických koncepcích. Obecně komplikovala lidem život byrokracie a všemožné obtíže každodenního života, které se týkaly často právě žen – shánění potravin, stálý nedostatek zboží. Pracujícím ženám nebyly přizpůsobeny otevírací doby obchodů či fungování školek, oslavované služby nefungovaly tak, jak měly. Připomínaly to i ženské výbory, které se snažily o změny životních podmínek pro ženy a kromě toho je také přesvědčovaly ke vstupu do průmyslu, podpoře kolektivizace atd.

Celkově lze shrnout, že zatímco úspěchy byly vyzdvihovány (a situace žen v socialistických zemích byla srovnávána s údajně špatnou a obtížnou situací žen na kapitalistickém Západě), problémy se většinou zametaly pod koberec. Ve skutečnosti totiž většina žen pracovala v nekvalifikovaných či málo placených ženských zaměstnáních, v každodenním životě, jak už bylo uvedeno výše, se potýkaly s mnoha praktickými problémy, začaly být kritizovány jesle atd. Ženy měly mnohem méně volného času než muži, mladé páry neměly kde bydlet, to vše vedlo ke kritickému hodnocení ženské pozice, ženy samy se cítily přepracované a uštvané. Existovala zde zjevná propast mezi deklaracemi a realitou, konflikt mezi právy žen a možnostmi je využívat.

I z těchto důvodů vznikl v 60. letech Svaz československých žen, který usiloval o možnost částečných úvazků pro ženy, vyšší prestiž ženských povolání, zvyšování ženské kvalifikace atd. V pozdních 60. letech převládalo  v tisku celkově pět hlavních témat týkajících se žen: 1) vhodnost ženské práce - chtějí všechny ženy opravdu pracovat a vyplatí se to (viz náklady na jesle a školky…), 2) konflikt mezi mateřstvím a prací reprezentovaný klesající křivkou porodnosti 3) situace matek s malými dětmi (vhodnost jeslí) a otázka, zda neprospěje žena společnosti více výchovou několika dětí než kvalifikovaným zaměstnáním, 4) rovnost v práci, teoreticky mohly ženy dělat vše, reálně se však soustředily v některých typicky ženských a málo placených povoláních, 5) nedostatek volného času žen a jejich tzv. dvojí směna. Lze tedy říci, že optimismus prvních let dostal značné trhliny.