Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobrotice v proměnách času

5. 7. 2014

DOBROTICE V PROMĚNÁCH ČASU

Petra Holá

Malou vesničku Dobrotice najdeme v mírně zvlněné krajině Horažďovické pahorkatiny, zhruba kilometr jihozápadně od obce Chanovice, jejíž je místní částí. Obec Chanovice čítá kolem 750 obyvatel a z nich 75 žije v Dobroticích. Ve vsi je evidováno 33 adres.

o.jpgVe vesnici nejsou evidovány žádné nemovité kulturní památky, přesto jsou Dobrotice urbanisticky hodnotnou vsí se zachovalou původní lidovou zástavbou a s charakteristickým humenním hospodářstvím. Uprostřed trojúhelníkovité návsi stojí návesní kaple a v obci či v jejím blízkém okolí je situováno také několik křížků. Na jihovýchodním okraji vsi nalezneme novější zástavbu a na severozápadním okraji rozsáhlý zemědělský areál. Ves je obklopena zahradami a na místní vodoteči do Svéradického potoka najdeme rybníček a požární nádrž.

Název vsi – Dobrotice – nepatří v České republice k obvyklým. Jedinou další lokalitou stejného jména je část města Holešov v okrese Kroměříž.

Co se přírodních poměrů týče, poblíž Dobrotic je významným krajinným prvkem například smíšený porost dubu, osiky, olše, břízy a jívy V Březinách (u cesty mezi Chanovicemi a Dobroticemi), jinak je však bezprostřední okolí Dobrotic spíše bezlesé nebo jen s menším podílem stromů. Význam mají také mnohé stromy na návsích, včetně jírovců v Dobroticích. Ze zajímavých rostlin byl nedaleko Dobrotic (jižně od rybníka Hluboký mezi Chanovicemi a Dobroticemi) zaznamenán například výskyt lýkovce jedovatého – drobný keř je nejspíše nejjedovatější rostlinou oblasti.

V relativně blízkém okolí Dobrotic (kolem Velkého Boru či Svéradic) jsou známy nálezy z doby železné nebo z doby hradištní. Přímo na katastru obce pak byly povrchovými sběry doloženy stopy osídlení z 12.–13. století.

První písemná zmínka o Dobroticích pochází z roku 1336 – tehdy ves přináležela k majetku hradu ve Velkém Boru. Jméno obce pochází podle Profouse z osobního jména Dobrota (doloženého mimochodem už v 11. století), název Dobrotice pak lze vyložit jako „ves lidí Dobrotových“.

Nejstarší existence Dobrotic je spjata s Velkým Borem, který byl původně královským zbožím – roku 1283 ho od krále Václava II. získal Jetřich (Jindřich) řečený Špacman, krátce nato se ale Bor stal znovu královským majetkem, protože už roku 1304 ho Václav II. daroval Půtovi z Potštejna. Půtovi potomci Oldřich a Vilém zřejmě neměli dědice a tak už roku 1336 odkázali svůj majetek včetně hradu ve Velkém Boru (a včetně vesnic k majetku přináležejícím) zderazskému klášteru, toto darování bylo v únoru 1336 potvrzeno králem Janem Lucemburským. Právě s tímto odkazem je spojena nejstarší písemná zmínka o Dobroticích.

Dobrotice jako majetek zderazského kláštera jsou zmiňovány také roku 1361 – tehdy Bušek (Buszcho) z Chanovic a Václav z Čekanic vedli spor s proboštem, převorem a celým konventem zderazského kláštera, a to „o paseky, lesy, obdělaná i neobdělaná pole, pastviny, louky i řeky a o hranice mezi vesnicemi Dobrotice (Dobroticz) zderazského kláštera a Chanovice (Chanowicz), náležející jim“.

Panství ve Velkém Boru spravovali křižovníci prostřednictvím purkrabího a zderazskému klášteru velkoborské zboží náleželo až do husitských válek. Roku 1420 zastavil císař Zikmund „ves Bor“ Janovi a Vilémovi z Rýzmberka a ze Skal a tento zápis znovu obnovil roku 1437. Janovým potomkům pak zůstal borský majetek až do splynutí s horažďovickým panstvím

Horažďovické panství v dlouhém intervalu let 1483–1621 bylo v držení rodu Švihovských z Rýzmberka. Jedné větvi této rodu náležel i statek ve Velkém Boru, který po vymření borské větve splynul roku 1519 s horažďovickým panstvím, jehož součástí byl až do zrušení patrimoniální správy. Podle urbáře z roku 1571 ke statku Velký Bor patřil poplužní dvůr, mlýn s pilou, fara a ves Jetenovice s poplužním dvorem, Dobrotice, dvůr Osek  a dva selské grunty z Holkovic.

Počet obyvatel Dobrotic můžeme dlouho jen odhadovat. V polovině 17. století zde bylo pouze 11 obydlených domů (podle berní ruly). Informace z roku 1677 uvádí 52 obyvatel, v tomto případě však šlo (pro účely církve) jen o osoby starší 13 let. Také další údaje pocházejí ze statistiky pro potřeby církevní správy – když byla roku 1700 obnovena velkoborská farnost, k ní přináležející Dobrotice měly 68 obyvatel starších 13 let.

Postupně se počet obyvatel i domů zvyšoval, tak například Schaller v díle vydaném roku 1790 uvádí 22 domů. Johann Gottfried Sommer ve svém statisticko-topografickém díle popisujícím českém království udává 187 obyvatel ve 20 domech. K roku 1846 se uvádí 218 obyvatel ve 29 domech a 41 domácnostech. První moderní sčítání se konalo roku 1869 – tehdy zde žilo 236 lidí (ve 29 domech). V době kolem poloviny 19. století každopádně dosáhl počet obyvatel svého historického maxima. Nadále už počet obyvatel Dobrotic trvale klesal.

První podrobnější údaje o struktuře venkovského obyvatelstva představuje berní rula (1654), kterou máme dochovánu i pro ves Dobrotice. Dobrotice tehdy patřily pod „panství horaždějovský p.p. Lidmily z Šternberkové“ v kraji Prácheňském. Je zde uvedeno jen pět starousedlých sedláků a jeden „zahradník“ (domkář), dále zde ovšem najdeme také pět „rolníků vnově osedlých“ a 4 pusté grunty.

Pěti sedláky „jenž qualites osedlého mají“ byli Matěj Adam, Tomáš Šilhavý, Petr Rodina, Jan Nováček a Jan Kroch. Někdy v době pořizování berní ruly či před jejím vznikem se v Dobroticích (zřejmě na pustých gruntech) usadilo dalších pět sedláků – Tomáš Říha, Matěj Valach, Bartoloměj Staněk, Václav Kříž a Jiřík Rach. Starousedlí i nově usazení sedláci vlastnili mezi 15 až 30 strychy polí, která obdělávali tzv. trojpolním systémem.

Všichni uvedení chovali nejčastěji čtyři tažné voly (někteří jen dva), koně byli spíš výjimkou – jednoho vlastnil Matěj Adam, druhého Jiřík Rach. Samozřejmostí byl na vsi hovězí dobytek poskytující zejména mléko (až druhotně maso), objevovali se také vepři, ovce či kozy. Dobrotičtí sedláci měli v době berní ruly většinou 2–4 krávy a 1–4 jalovice, větší část z nich chovala několik „sviní“ a 4 z nich také několik ovcí. I „zahradník“ Matěj Tkadlec měl 4 kusy hovězího dobytka. Kromě 11 obydlených domů či hospodářství bylo v Dobroticích možno nalézt i čtveřici pustých gruntů: Kachovský, Macudovský, Vachušovský, Mečíkovský…

Více k dějinám Dobrotic (včetně historie jednotlivých usedlostí, školní a farní správy či novějších dějin) lze najít v publikaci Dobrotice v proměnách času (Petra Holá, Luboš Smolík a kol.; Chanovice 2013).


V uvedené publikaci lze najít i seznam pramenů a literatury.